Něco pro fanoušky Air :)

13. března 2010 v 16:15 | Verdy |  Air - novinky

Dneska byla v hitparádě Medúza nasazená novinka od Air - So light is her footfall, pokud nechcete aby vypadli tak hlasujte.. je to ve vašich rukou

 

AIR - So Light is her Footfall

19. ledna 2010 v 15:22 | Verdy |  Air - videa


Váš nejoblíbenější song z CD Love2?

8. ledna 2010 v 9:34 | Verdy |  Ankety

Váš nejoblíbenější song z CD Love2?
 


Limitovaná edice desky Love 2

7. ledna 2010 v 14:35 | Verdy |  Air - diskografie

2 CD, obsahuje tři nové songy

Air naživo? Klidná síla!

7. ledna 2010 v 14:27 | Verdy |  Air - články


ZDROJ: play.cz

Air naživo? Klidná síla!


Holešovický klub Sasazu sice v sobotu večer nebyl zaplněný do posledního místa, francouzské duo Air si však přišla poslechnout slušná řádka lidí.
Předskakující We Fell to Earth dostáli svému jménu a naservírovali svůj mimozemský mix elektroniky a shoegazingu, který zaujal jen hrstku lidí dosud roztroušených v různých koutech klubu. Škoda, o londýnském projektu, který tvoří éterická Wendy Rae Fowler a Richard File z UNKLE, nejspíš ještě uslyšíme. V každém případě jsem takhle depresivní muziku neslyšel od nejtemnějších alb Massive Attack a Portishead. Že by nás čekala renesance trip hopu?

Air vycházejí z o poznání přívětivější tradice. Na pódium nastoupili před desátou hodinou. Jean Benoit Dunckel obsluhoval v levé části pódia klávesy a syntezázory, Nicolas Godin kromě toho zvládal i kytary a pískání (to ovšem jen ve skladbě Alpha Beta Gaga). V pozadí je doplňoval bubeník, Godinovi navíc vypomáhal chlapík, který mu vylaďoval filtry a oscilátory na syntezátoru Moog (kdyby to měl na starosti samotný Godin, byl by to asi hodně zdlouhavý koncert).
V tomto složení Air odstartovali exkurzi po vlastní diskografii, ve které nešetřili ukázkami z poslední desky Love 2.
Publikum na ně nereagovalo špatně, reakce na starší hity však byly o poznání vřelejší.
Osobně mám ale pocit, že novinka od Air navzdory své jednoduchosti odhaluje s každým dalším poslechem své kvality. Ať už je to otvírák Do the Joy s chytlavým riffem a uši rvoucí synťákovou melodií nebo osmdesátkovým diskem líznutá Missing the Light of the Day.
A kdo jiný dokáže tak nenuceně smíchat latinské rytmy s baskytarou jak vystřiženou z Morriconeho soundtracku k libovolnému špagety westernu (Love)?
Air se nebáli zařadit ani skladby z přehlíženého alba 10 000Hz Legend, ať už šlo o ty přístupnější (How Does It Make You Feel) nebo o ty komplikovanější (Don´t Be Light).
Vzhledem k chudému pódiovému složení kapely musela jít část zvuků ze záznamu, i tak ale bylo obdivuhodné, co oba pánové se dvěma rukama a hlasem dokáží. Své nástroje ovládali s téměř stoickým klidem, který jen občas narušil těžce postřehnutelný úsměv, v pauzách pak nějaké to "thank you", "merci" nebo "děkuji".
Veškeré emoce do publika posílali hudbou a za to se jim zpátky vracela čím dál vřelejší zpětná vazba. To se projevilo hlavně v přídavku, který byl pochopitelně v režii dosud nepřekonaného alba Moon Safari. Nesměla chybět hitovka Sexy Boy, do skutečného varu ale lidi dostala teprve instrumentální La Famme D´Argent.
Je až neuvěřitelné, jak dokázali Air tuhle na první pohled downtempovou záležitost v desetiminutové koncertní verzi vygradovat. Dokonce tak, že si někteří jedinci v publiku začali plést vystoupení francouzských intelektuálů s hard rockovým koncertem a div nepogovali. To se povede jen málokomu.



O slovo se opět hlásí Air :)

22. prosince 2009 v 12:08 | Verdy |  Air - novinky

Ahoj.. stejně jako u mého prvního blogu museverdy.blog.cz, tak i tady jsem nastavila jako design mojí fotku z koncertu Air, který se konal 12.12.09 v pražském klubu SaSaZu..
Doufám, že se líbí

Koncert Air byl neskutečně krásný..

16. prosince 2009 v 15:24 | Verdy |  O koncertě + fotogalerie

Na náš poslední koncert v tomto roce jsme se moc těšili. Cesta do Prahy probíhala kupodivu v klidu. V Táboře byla pěkná zima, ale sníh nikde.. proto mě zaskočilo, když ve Voticích byly závěje :)
K SaSaZu klubu jsme dorazili okolo půl sedmé. Měli jsme hodinu a půl čas.. šli jsme to tam omrknout, co se děje.. u klubu nikdo nebyl, a tak jsme se rozhodli, že se půjdem zahřát na protější benzinku :)
Chvíli jsme tam pobyli a pak jsme se vydali zpátky do zimi - rovnou ke klubu.
Pár lidí tam už čekalo. Stoupli jsme si už k otevřeným dveřím a čekali jsme, až začnou pouštět. Nečekali jsme dlouho, kolem 20:00 začli pouštět.
V klidu jsme si dali bundy do šatny a šli jsme si stoupnout k podiu.
Já Air znám od roku 2007, kdy jsem je poprvé viděla na MTv se songem Once Upon A Time. Okamžitě jsem si je tenkrát oblíbila, protože jejich hudba je něco krásnýho.. je jako ze sna :)
Předkapela We Fell To Earth začla hrát docela přesně, nějak po 21:00. Musím říct, že mě moc nenadchli. Byl tam plešatej zpěvák, kytaristka, která tam pořád ječela a vypadala jako Chric Corner po lehké plastice. A bubeník co vypadal, jako by právě přiletěl z planety opic a dokonce si nás fotil :)
Hráli možná 5 songů a konečně odešli.
Po několika minutové přípravě konečně vchází na podium Air. Bála jsem se, jak vlastně budou na podiu působit. Znám je jen z fotek a tam se většinou mračí :) Tady mě dost překvapili, když vcházeli na podium krásně se oba usmívali, přivítali se s náma a vše mohlo začít.


Tak konečně je vidím na vlastní oči, nemůžu tomu ani uvěřit.
Koncert otevřeli songem z nové desky - Do The Joy a následovali ho další, například
Love, So Light Is Her Footfall, Be A Bee, Missing The Light Of The Day, překrásná Heaven's Light.
Air to dokonce i dobře rozbalili, třeba v pískačce Alpha Beta Gaga, nebo Kelly Watch The Stars. Zahráli i takovou klasiku jako Sexy Boy, Cherry Blossom Girl, nebo Talisman.

Dále pak hráli Venus, Remember, How Does It Make You Feel? People In The City, J'ai Dormi Sous L'eau.
A jako poslední zahráli skvělou La Femme D'Argent. Tahle písnička je sama o sobě dlouhá, na konci jí patřičně natáhli ještě tak o 5 minut :)..
Jediné co bych jim mohla vytknout bylo to, že z mojí nejoblíbenější desky Pocket Symphony z roku 2007 nezahráli nic.. čekala jsem Once Upon A Tima a Mer Du Japon, ale nic nebylo :)
Závěrem bych asi řekla toto.. Byl to skutečně nezapomenutelný koncert plný pohody a snění. Doufám, že sem Air přijedou dřív než zase za 5 let..


FOTOGALERIE Air




Air již tuto sobotu

9. prosince 2009 v 18:53 | Verdy |  Air - novinky

Air již tuto sobotu vystoupí v pražském SaSaZu klubu. Jako předkapela se představí britská skupina We Fell To Earth.. Těšíme se

Nicolas Godin, Jean-Benoit Dunckel

28. listopadu 2009 v 9:17 | Verdy |  Air - Photos

4.10.2009

zdroj: gettyimages.net


Nové.. Air

11. listopadu 2009 v 14:08 | Verdy |  Air - Photos

zdroj: facebook.com

Love2 (2009)

24. října 2009 v 9:50 | Verdy |  Air - texty

Dala jsem si práci a všechny texty jsem sepsala =)

kopírujte se zdrojem: thefeeling.blog.cz


DO THE JOY

The world is on the bring
The bring of our extinction
The end of an era
The end of a genre
Do the joy, do, do, do
Do the shouts, do, do, do
Do the cries, do, do, do

Building a sepulture and fading to the ground
Laughing on our ashes and holding our own lashes
Slaping all the species from all over the seas

Do the joy, do the joy, do the joy, do the joy
Do the shouts, do the shouts, do the shouts, do the shouts
Do the cries, do the cries, do the cries, do the cries
Do the smiles, do the smiles, do the smiles, do the smiles



Absolutní melancholie: Air se zdají u konce s dechem

23. října 2009 v 14:23 | Verdy |  Air - články
Recenze - Důležitou součástí kouzla Air byla schopnost promlouvat k fanouškům jazykem, ve kterém rezonuje okouzlení bezděčnou přímočarostí popu 70. let a křehkou krásou naivního kýče.
Na posledních dvou albech Pocket Symphony a Love 2 se ale zdá, že Air ztrácejí schopnost hledání nových kultivovaných vzorců, ve kterých by ono nevyřčené okouzlení rozechvěli opět a jinak. Mechanickým opakováním schémat se vyprazdňují na úroveň plagiátu sebe samých.
Obě desky naznačují, že tihle dva nadaní Francouzi začínají být u konce s dechem. Nebo aspoň na křižovatce, na které se ukazuje, že velká část jejich potenciálu je spotřebována. Zároveň Love 2 ukazuje, že jejich velké dny nemusí být u konce.

Air: Love 2

Jednou už v takové situaci byli. Začátkem milénia - po kompilaci raných prací Premiere Symptomes, plnohodnotném debutu Moon Safari a soundtracku k Virgin Suicides - na dřeň vytěžili možnosti svého jinak svěžího retro-zvuku.
Než aby opět pokoušeli to, co jim zajistilo globální úspěch, odskočili si na prazvláštní desku 10.000Hz Legend. Nahlédli do světa neurotických sci-fi romancí a jedinečných zvukových vizí, ve kterých se o pozornost perou perverzně znějící retro a bláznivé futuristické motivy.
Tehdy udělali naposledy něco zcela nečekaného; něco, co řada jejich fanoušků, které okouzlil hit Sexy Boy, nemohla a nechtěla skousnout. Těm se pak v roce 2004 revanšovali skvělou deskou Walkie Talkie: na ní našli znovu způsob, jak svou vizi sci-fi popu prodat jinak, jak zhmotnit crossover nejlíbivějšího melancholického popu s jedinečným vizionářstvím.
Bohužel to bylo taky naposledy, kdy dokázali překvapit. Pocket Symphony je jen pokorným návratem ke zvuku z konce 90. let. Ve své střídmosti tu došli až k čiré esenci svého stylu a zvuku, ale ukázalo se, že tato esence je po pěti deskách poněkud předvídatelná; Air poprvé nudili.
Letošní novinka Love 2 zastihla Nicolase Godina a Jean-Benoit Dunckela v lepší formě. Přesto by bylo předčasné tvrdit, že znovu našli ztracený osobitý výraz. Velmi trefně desku okomentoval recenzent britského magazínu Q: Love2 prý zní, jako kdyby Air přešli na autopilota a dál se nestarali.
Velmi přesné; všechno běží jak má, vše jde správným směrem, všechny kontrolky ukazují předepsané údaje. Ale všechno to vzrušení, kdy člověk drží v ruce knipl a ovládá až nelidsky složitý stroj, zmizelo.
Paradoxně: paranoidní, teatrální, poťouchlá a komplikovaná 10.000Hz Legend v sobě má xnásobek života a emocí než poslední dvě alba. Ta sice nastavují mnohem vlídnější tvář, operují s mnohem pozitivnějšími a jednoduššími emocemi, přesto znějí ve vší té hřejivosti až odcizeně.

Air: Love 2

Dobrým příkladem je skoro sedmiminutová Tropical Desease, odnikud nikam se motající chuchvalec měkoučké pohody. Jen bezobsažná zvuková hmota, jejíž rozmáchle melancholické retro citace vyvolávají o to stísněnější pocit zmaru.


Pár slov o nové desce Love2

16. října 2009 v 10:29 | Verdy |  Air - články


Na desku Love2 jsem se těšila moc, už jen proto, že jejich předchozí Pocket Symphony z roku 2007 byla nádherná.
V pátek 9.10. jsem si jí s nadšením poprvé pustila =)
Z prvního poslechu jsem byla nadšená.. hned jsem si našla ty své oblíbené písně.
Na desce najdete celkem 12 jemných skladeb. Většina jich je instrumentálních, to není žádné mínus, ba naopak. Já takové skladby miluju.. víc si poslech užívám, no ale taky jak kdy =)
Zpěvák - Jean-Benoit Dunckel má jemný hlásek.. výborně do toho všeho zapadá.
Když si pustím takovou Heaven´s Light příjdu si jako kdybych byla někde jinde.. Deskou se odlučuju od reality a vstupuju do úplně jiného světa.
Air zůstali věrní svému stylu.. na novince nenajdete nic co by jste už někdy neslyšeli na jejich předchozích deskách =)


Do The Joy
Love
So Light Is Her Footfall
Be A Bee
Missing The Light Of The Day
Tropical Disease
Heaven´s Light
Night Hunter
Sing Sang Sung
Eat My Beat
You Can Tell It To Everybody
African Velvet


Nezapomente, že Air nás poctí svou návštěvou 12.12.09 v klubu SaSaZu, Praha. Já se na ně těším moc, protože tohle slyšet živě bude určitě zážitek.

Nej skladby: Tropical Disease, Heaven´s Light, So Light Is Her Footfall, Sing Sang Sung, African Velvet


Air - recenze na novou desku: musicserver.cz

14. října 2009 v 10:47 | Verdy |  Air - články

Když před více než deseti lety vyšla francouzskému maskulinnímu páru zlomová deska "Moon Safari", byl éterických Air plný svět. Páté album zasněných muzikantů ale může expandovat už jen do zemí třetího světa, kde nepatří hudební přehled mezi přirozené lidské vědomosti. Air totiž jen recyklují nápady druhých.

"Retro je obecné označení pro něco minulého, zaniklého, bývalého, může se jednat o označení pro cokoliv zpět v čase," tak hovoří bible moderní doby - Wikipedie.
Air svým počinem "Love 2" prudce rozrazili brány do pomyslného retro světa.

Další články


Kam dál